Co je to nejdůležitější v životě? Naše milované rodiny, přátele, láska a zdravíčko samozřejmě. Na co jsme, ale všichni zapomněli – na sebe. Na naše já. Na to jak moc jsme my sami důležití. Pochvalme se dejme sami sobě lásku.
Milujme sami sebe a probuďme naše životy opět k životu. Vzpomeňme si na naše cíle a sny. Tolik se na ně zapomíná a přitom bez nich jen přežíváme. Tak snadno se jich vzdáváme, zapomínáme na to malé veselé dítě v nás, co chtělo být astronautem či si přálo procestovat celý svět.
Najednou jsme dospělí, sedíme v práci co nás nečiní šťastnými a z našeho života je jen vstávání do práce a odpočítávání kdy už budem končit a půjdeme si po těžkém dnu sednout k telce. Přesně v tenhle moment je tak moc důležité připomenout si naše sny a znovu vytyčit své cíle. Vzpomenout si na to, co nám opravdu vykouzlilo úsměv na tváři.
Právě naše sny a cíle nás ženou vpřed bez nich jen životem pomalu bezcílně bloudíme.
Otevřme naše srdce a zamysleme se nad tím, co skutečně, ale opravdově chceme. Nedávejme si žádná omezení, náš život může být přesně takový jaký si ho vysníme. To jen my sami si určujeme své hranice. Všechny naše sny a cíle si vypišme na papír. Ať už to bude to, že si každé ráno půjdeme zaběhat či že se staneme známou zpěvačkou. Tím že si tento seznam vypíšem – uděláme první krok k jeho splnění. Každý den si ho aspoň jednou přečtěte a řekněte si proč o to vlastně tolik stojíte a co proto musíte jako první krok udělat. Ať už vstát brzy ráno kvůli běhání či oslovit nahrávací studia. Cesta tu je vždy, stačí jí najít a věřit že naše cesta vede k našemu vysněnému cíly. Tak s radostí do toho.